|
|
Studie potenciálu integrovaného řešení jednotky „waste-to-energy“
Freisleben, Vít ; Turek, Vojtěch (oponent) ; Jegla, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem technologických úprav stávající průmyslové jednotky „waste-to-energy“, která slouží k termickému zpracování procesních odplynů obsahujících VOC a CO za vzniku spalin. Hlavním cílem návrhu takových úprav stávající jednotky je zlepšení jejích provozních parametrů s ohledem na ekonomii, ekologii a efektivitu využití tepelné energie. V první části práce byl popsán stávající provoz se všemi významnými procesními parametry. Dále byla identifikována všechna klíčová zařízení sloužící ke zpracování odplynů nebo k využití odpadního tepla. V hlavní části práce je uvedena řada konkrétních úprav stávající jednotky zahrnujících technologii tepelné intenzifikace stávajících výměníků tepla, dále návrh nových a účinnějších výměníků tepla a nakonec zavedení technologie katalytické oxidace za účelem katalytického rozkladu polutantů obsažených v odplynech. Výstupem práce je technické, ekonomické a ekologické srovnání navržených technologických úprav se stávajícím provozem.
|
|
|
Studie potenciálu integrovaného řešení jednotky „waste-to-energy“
Freisleben, Vít ; Turek, Vojtěch (oponent) ; Jegla, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem technologických úprav stávající průmyslové jednotky „waste-to-energy“, která slouží k termickému zpracování procesních odplynů obsahujících VOC a CO za vzniku spalin. Hlavním cílem návrhu takových úprav stávající jednotky je zlepšení jejích provozních parametrů s ohledem na ekonomii, ekologii a efektivitu využití tepelné energie. V první části práce byl popsán stávající provoz se všemi významnými procesními parametry. Dále byla identifikována všechna klíčová zařízení sloužící ke zpracování odplynů nebo k využití odpadního tepla. V hlavní části práce je uvedena řada konkrétních úprav stávající jednotky zahrnujících technologii tepelné intenzifikace stávajících výměníků tepla, dále návrh nových a účinnějších výměníků tepla a nakonec zavedení technologie katalytické oxidace za účelem katalytického rozkladu polutantů obsažených v odplynech. Výstupem práce je technické, ekonomické a ekologické srovnání navržených technologických úprav se stávajícím provozem.
|
|
|
Biocompatibility of transition metal alloys: physical-chemical background
Rafaj, Zdeněk ; Nehasil, Václav (vedoucí práce) ; Kolářová, Tatiana (oponent)
Slitiny titanu jsou široce využívány při výrobě kloubních implantátů. Podle současných studií má jedny z nejlepších chemických i mechanických vlastností slitina TiNb. Vlastnosti této slitiny jsou studovány na Ti39Nb a na napařených vrstvách Ti, Nb a TiNb. Výsledky jsou porovnány se slitinou Ti6Al4V a čistým Ti. V této práci se zaměřujeme na počáteční fázi procesu růstu kostí na implantátu (studováno in vitro). Dle dostupné literatury nebyla tato raná fáze růstu doposud popsána. V této počáteční fázi dochází k vytváření CaHPO4. Růst této sloučeniny je doprovázeno vytvářením oxidu Mg. Tato fáze je odlišná od pozdějšího růstu (popsán v mnoha studiích), kdy se narostlá vrstva skládá převážně z hydro- xylapatitu, Ca10(PO4)6(OH)2. Tepelná oxidace povrchu slitin vede k tvorbě zrn a zvýšení drsnosti povrchu. Ovlivnění rychlosti růstu zvýšením drsnosti povrchu závisí na materiálu. Obecně vzato dosahuje při růstu nejlepších výsledků TiNb (jak vyleštěný, tak vyleštěný a následně tepelně oxidovaný) a je následován čistý Ti. 1
|
host ::
RSS.